Rychlý kontakt

Děkanství
Masarykovo nám. č.p.75
547 01 Náchod

farnost.nachod@tiscali.cz
+420 491 428 355

P. Zdeněk Kubeš, děkan
+420 737 383 752

P. Jiří Jakoubek, kaplan
+420 720 206 260

P. Václav Hejčl, výpomocný duchovní
+420 776 283 073

Kaple Jména Panny Marie na Kramolně

V kronice obce Kramolny se dozvídáme o původu této kaple i o podrobnostech při její výstavbě:


R. 1862 byl úsilím rodáka Vácslava Hurdálka z čp. 5 a přispěním občanů zakoupen zvon a postavena zvonice na pozemku parcely 407 u č.p. 12. Majitel této chalupy se stal také zvoníkem.


Později pan Josef Vodák z č.p. 34 a pan Václav Donát z č.p. 47 nechali zhotovit vlastním nákladem dubovou zvonici se sochou sv. Jana z Nepomuku. Zvláště v době svatojanské se sem chodili vždy večer modlit zbožní lidé.


I tato dubová zvonice časem sešla a bylo třeba postavit novou. Na obecní schůzi bylo za vedení pozdějšího rychtáře pana Josefa Dítěte z č.p. 7 rozhodnuto, že se postaví kaplička. Zároveň bylo dohodnuto, kdo přiveze první fůru kamení. Tak 11. září 1859 dovezli pánové Václav Hurdálek se synem Františkem, Josef Kosinka a Bernard Celba se svým bratrem Vincencem ještě před východem slunce tři fůry kamene. Když ostatní lidé viděli co se děje, každý se přičinil podle svých možností, ať již prací nebo finančně. Původním záměrem byla jen malá kaplička, aby nepršelo na zvoníka, ale při kopání základů navrhl pan František Hejzlar z č.p. 8, aby se postavila větší kaplička pro více lidí. Přestože se začalo tak pozdě, do zimy byla stavba pod střechou a zvon zavěšen. V příštím roce byla dodělána střecha, obarvena věž a vše kolem upraveno.


Rozpočet, kolik kaple stála, se nedochoval, vše totiž shořelo u p. Josefa Dítěte, ale v paměti lidu se uchovalo, že každý chalupník zaplatil pět zlatých a doplácel po 75 korunách.


Na vnitřní zařízení se sešlo mnoho dárců. Velký obraz na oltář od malíře Šrůtka z Náchoda darovali manželé Antonín a Alžběta Horákovy z č.p. 18 v ceně 26 zlatých a dále darovali dvě sošky za 35 zlatých. Josef Šimáček z č.p. 5, pozdější kantor, daroval kámen na oltář, při svěcení opatřený „děkanskou pečetí Náchodskou“. František Flégr, nájemník z č.p. 4 daroval čtyři velké svícny na oltář. Z dalších dárců jsou zaznamenána tato jména: Františka Kosinková z č.p. 4, Josef Dítě z č.p. 7, František Dvořáček z č.p. 34, Josef Plšek z č.p. 57, Josef Šedivý z č.p. 26, František Hejzlar z č.p. 8, Jan Horák z Trubějova, Václav Šrůtek a jeho manželka, Josef Neuman z Náchoda a řada dalších nejmenovaných.


15.9.1862 byla kaple o slavnosti svátku Panny Marie slavnostně za přítomnosti šesti kněží vysvěcena. Byli to:

  • P. Leodugard Vacek, světící kanovník, rodák Červenokostelecký
  • P. Josef Mach, administrátor, pozdější děkan náchodský
  • P. J. Sychrovský, kaplan V Náchodě
  • P. Vojtěch Šlitr, katecheta v Náchodě
  • P. Josef Farník, děkan na Jelením
  • P. Václav Černý, farář ze Studnice

Dále se zúčastnila veškerá mládež s učiteli, cechové s prapory a lucernami, drůžičky a veliký zástup lidu. Průvod se ubíral z děkanského chrámu sv. Vavřince v Náchodě až ke kříži p. Antonína Turka v Městské Kramolně, kde se kněží přestrojili a pan učitel František Borůvka z Kramolny seřadil průvod. Pomáhali mu kantoři K. Hornych z Vysokova, Valášek z Babí a Tomel a Valta z Bělovse. Průvod došel až k novému kříži manželů Antonína a Alžběty Horákových z r. 1859, na němž je nápis:


Vroucně ctěme v každé době, Krista Pána svatý kříž, pak zajisté všichni sobě vyprosíme nebe říž.


Kapli slavnostně vysvětil pan kanovník Vacek, kázání měl P. Mach (o této slavnosti je v pamětní knize náchodského děkanství německý zápis). Potom bylo u obecního rychtáře pana Josefa dítěte krátké občerstvení a na rozloučenou bylo duchovenstvo vyprovázeno zvoněním.


27.12.1869 zemřela na Kramolně chudá vdova paní Anna Kcholová, která ve své závěti odkázala veškerý svůj majetek na zakoupení druhého zvonu. Bylo to 30 zlatých. Samotný zvon, zakoupený v Hradci Králové, stál 26 zlatých, ale s veškerými výdaji spojenými s cestami, dovozem a zavěšením, částka činila 31 zlatých a 96 korun. Zbytek tedy uhradila obec. Zvon byl zavěšen na věž vedle starého zvonu v sobotu večer před poutí a posvěcen na jméno MARIA. Svým stříbrným hlasem zvěstoval všem lidem svou přítomnost.


Ač oba tyto zvony prodělaly válečnou persekuci v r. 1916, slyšíme dodnes jejich harmonii.

Zásluhou a zakročením p. Josefa Víta z č.p. 16, tehdejšího starosty v Kramolně, se dostal větší zvon na Staroměstský hřbitov, kde dostal službu vítat ty, které sem přinášeli k věčnému odpočinku.


Při druhé výzvě „k narukování“ se dostalo i na zvonek MARIA, který obezřetností lidskou a vůlí Boží „dezertéroval“. Když šel r. 1918 kostelník pan Josef Šedivý na velikonoční pondělí zvonit, spadl provaz na zem a zvon byl pryč. Byli přivoláni četníci, ale jejich pátrání bylo marné. Až 28. října 1918 nadešel den svobody, „přihlásil“ se i zvonek. Byl zakopán pod pařezem u č.p. 16.

Kramolna